9. etapa 2002
9. etapa 7. 1. 2002 - pondělí Atar - Atar |
Celkem 404 km |
Přejezd 33 km Speciálka 366 km Přejezd 5 km |
Etapové umístění: 1. místo (5h 15' 46") |
Průběžné umístění: 2. místo (27h 28' 47'') |
Ztráta na 1. místo: 1h 36' 25" |
Přiznám se, že se mi dnes moc nechtělo jít těch asi 500 m od našeho auta sem do stanu, ale dnes se nám podařilo vyhrát, a proto se s Vámi musím podělit o zážitky. Byla to dost náročná, ale hodně hezká etapa. Vystřídaly se tu všechny typy povrchu - hned po začátku jsme najeli do písku, kde jsme taky poměrně brzo dostihli Karla Lopraise. Projížděli jsme nádhernou krajinou s palmami a typickými africkými vesnicemi. Tady jsem taky v jednom momentě měl strach. U jedné vesnice stály děti a ač nám zpravidla mávají, tyhle na nás poslaly spršku kamení. Je to už podruhé - poprvé se to stalo před několika dny na spojovačce a byl to sice jeden, ale zato pořádný šutr. Máme po něm památku na přední kapotě. Naštěstí nás ani před tím, ani teď nezranili a ani nijak vážně neublížili autu. Po písku přišlo na řadu kamení a když říkám kamení, myslim tím KAMENÍ!!!! Ostré zrádné balvany, kterým se nedalo vyhnout, musely se opatrně přejíždět. Skákali jsme takto pěkných pár kilometrů a jak jsme se s Tomem potom shodli, oba jsme víc než doufali, že neuděláme defekt.
Po nějaké době jsme dojeli i Yoshiho Sugawaru - akorát když přišly písky. Tam se krásně ukázaly přednosti jeho Hina - na pískách mu to díky jeho nízké hmotnosti jede. No nicméně jsme byli pořád za ním, takže nás po nějaké době gentlemansky pustil. Teď jsme věděli, že jedeme na druhé pozici za tradičně prvním a dávno odjetým Čaginem. Tak jsme taky vjížděli do dalšího dunového pole. K našemu překvapení jsme ho po nějaké době dojeli - stál a pomáhal svým známým v osobáku vytáhnout auto z písku. Tedy spíše akorát se rozjížděl, takže jsme chvíli jeli za ním, ovšem když nás měl Voloďa v závěsu, zatopil pod kotlem a celkem bez problému nám na pistě, která po dunách následovala, ujel. Ovšem na vítězství v etapě už nedosáhl - my přece jen nejsme zas tak pomalí. Karel Loprais se sice držel v určité vzdálenosti za námi, ale dojet ani předjet nás taky nemohl, takže z toho bylo naše první etapové vítězství. Moc si přejeme, aby taky nebylo poslední, či spíše, aby nám to jelo pořád takhle.
Etapa byla oproti itineráři o pár kilometrů kratší, pořadatelé to udělali schválně a po dojezdu hned za cílovou čárou kontrolovali auto i nás, jestli nepoužíváme nepovolené navigační přístroje. Prošli jsme všichni bez problemů, takže jsme už v klidu dojeli do cíle. Auto šlapalo skvěle a taky Tom jel hodně dobře, takže jsme neměli ani žádnou poruchu, resp. potřebu něco opravovat. V rámci údržby jsme tedy opět kontrolovali oleje, preventivně vyměnili silentblok na kabině a tlumiči, vyfoukali vzduchové filtry a bylo hotovo. Stihli jsme to skoro všechno ještě za světla a pak jsme šli na večeři. Teď už šli kluci spát, nás čeká zítra dlouhá a těžká etapa do Tidjikji a Petr Vodák bude mít taky šichtu, musí vyjet už v jednu hodinu ráno, aby tam přes Nouakchot stihl včas dojet.
Takže závěrem - myslel jsem si, že Atar nám zatím nikdy moc štěstí nepřinesl, ale nakonec se nám odtud bude odjíždět s dobrým pocitem.
Všechny Vás zdravíme a děkujeme za podporu. Jak víme z telefonátů, hodně lidí nám drží palce - je to pro nás velké povzbuzení a všem Vám dík.
Pokusím se zase zítra ozvat, zatím všechny zdravím jménem posádky
Míra Martinec
Výsledky v 9. etapě v kategorii kamionů:
1. | Tomeček (411 - Tatra) | 5h 15' 46" |
2. | Loprais (408 - Tatra) | +02' 24" |
3. | Tchaguine (409 – Kamaz) | +09' 52" |
4. | Bosonnett (414 - Mercedes) | +20' 43" |
5. | Sugawara (400 - Hino) | +45'21" |
Průběžné pořadí po 9. etapě:
1. | Tchaguine (409 - Kamaz) | 25h 52' 22" |
2. | Tomeček (411 - Tatra) | +1h 36' 25" |
3. | Loprais (408 - Tatra) | +1h 38' 19" |
4. | Sugawara (400 - Hino) | +2h 26' 04" |
5. | Reif (415 - MAN) | +2h 54' 09" |
Zdroj: www.dakar.com
Z. Nohavicová