5. etapa 2009 M
Celkem 509,06 km (přejezdy 198,60 km, speciálky 310,46 km)
Výsledky 5. etapy (společná kategorie osobních aut a kamiónů):
Pořadí | Pořadí kamiónů |
Posádka | Čas |
1. | 300 - Peterhansel (BMW) | 4h 02´22" | |
12. | 1. | 401 - Tomeček (Tatra) | 6h 49´56" |
14. | 2. | 400 - Jacinto (MAN) | 7h 12´03" |
21. | 3. | 404 - Kovacs (Scania) | 14h 23´00" |
29. | 4. | 403 - Boucou (Renault) | 17h 23´00" |
33. | 5. | 402 - Gonzalez (MAN) | 17h 23´00" |
V celkové klasifikaci ve společné kategorii osobních aut a kamiónů je posádka Tomeček-Morávek po 5. etapě na 8. pozici (nejlepší z kamiónů) se ztrátou 9h 38´45" na prvního Peterhansela s BMW.
Zdroj: www.npo.fr
Zuzka Nohavicová
Zpráva pátá z výletu fanoušků Tomáše Tomečka, Vojty Morávka a celého Livescore Teamu
Dobrý den všem příznivcům Livescore Teamu.
Rychle nám tady letí čas. Pátý den závodu a zítra poslední etapa, která se mimochodem jede v horském terénu a pak je konec. Když si to člověk uvědomí tak je mu skoro smutno, že se tak rychle blíží konec. I když kluci v Tatře ho asi vyhlížejí toužebněji než mi. I jim ale dny kvapem ubíhají, protože prakticky není chvíle, která by byla pro ně volná. Buď závodí, nebo se připravují na další den a nebo spí. A jako by mimochodem mezi tím i jedí. Ale i při jídle je na nich vidět, že jídlo je to poslední na co myslí. A náš běžný den je také přesně naplánovaný tak, abychom natočili video, pořídili fotky a vše upravili a doručili na webové stránky.
Dnešní den byl podobný jako čtyři předchozí. Budíček máme na půl sedmou. Potom rychle vstát a malinko se dát do kupy. Zkompletovat všechnu elektroniku a posbírat baterky z různých „dobíječek“ které okupují všechny elektrické zásuvky v pokoji. Rychle zhltnout snídani a prohodit u ní pár slov s Vojtou a Tomášem a potom naskákat do auta a dle ofoceného roadbooku se nasměrovat ke startu rychlostní zkoušky. Zde vždy nastává otázka obtížnosti příjezdu a počtu zdvihnutí Twinga na hever. Ale poslední dva dny pohoda, takže do servisní zóny většinou přijedeme před Tatrou. Dle místních podmínek se rozprchneme podél prvních pár kilometrů a čekáme na start. Po tom co kluci kolem nás přejedou následují dvě tři hodinky, které máme na to, abychom se přesunuli do prostoru příjezdu, který je zpravidla někde poblíž startu. Čekání nám vyplňují motorkáři, kteří přijíždějí do konce prvního kola. Motorky startují o poznání dříve než osobní auta a kamiony. Každá etapa se osobním autem a kamionem jede dvakrát, motorkáři mají jeden průjezd. Jedno kolo je dlouhé přibližně dvě stě až tři sta kilometrů, takže za etapu je to slušná dakarská etapa.
Po dokončení prvního kola mají Tomáš a Vojta půlhodinky na oddechnutí a pak znova na start. My se opět pokusíme natočit a nafotit co se dá při druhém startu a pak vyrážíme na cestu k hotelu pracovat na videu, setřídit fotky a napsat pár slov. Běžně se k této práci dostaneme kolem osmnácté hodiny. Před večeří, během večere a po večeři pracujeme. Sestříhat video dá největší úsilí. Denní sestřih zabere tak čtyři hodiny čisté práce a k tomu se vypije kolem šesti třetinek místního piva. Klasickým naším folklórem je to, že si vždy slíbíme že „dnes už určitě“ skončíme dříve abychom se mohli projít večerním městem. Jen každý den jsme, kolem jedenácté večerní, tak „vyšťavení“, že si slíbíme že zítra určitě musíme skončit dříve a jít se podívat na život v Zagoře. Nyní je místních devatenáct hodin a tak snad „dnes to vyjde“.
Cestou z města Mhamid,u kterého se jela dnešní rychlostní zkouška do Zagory je zhruba sto kilometrů. Na půli cesty je ukázková obrovská duna s několika menšími. Úplně lákala k vylezení a dnes jsme ,cestou okolo, neodolali. Jen co jsme k ní dorazili už u nás byl marokánec s dvěma velbloudy a nutil nám projížďku. To jsme sice odmítli, ale kouzlu zvířat jsme neodolali. Alespoň jsme na ně na chvilku nasedli a na okamžik vyzkoušeli jaký je pohled na písek z velbloudích zad. K našemu údivu za to jejich majitel nechtěl žádný Dirham a tak jme mu v záchvatu dobrotivosti alespoň dali par cucavých vitamínových bombonů co máme. Místo toho abychom viděli vděk v jeho očích tak nám bylo řečeno, že po bombónech bolí zuby a jsou dobré maximálně tak pro velbloudy. K našemu nehranému údivu nám to hned dokázal. Jeden po druhém je rozbalil a velbloudi si vzápětí pochutnali na vitamínu C.
Zdravíme ze Zagory všechny příznivce Tatra Livescore Teamu.
PS: je 21:20 místního času a máme hotovo. Můžeme dnes vyrazit do města. Na hotelu ale dnes přestal fungovat internet a tak jdeme hledat místní internetovou kavárnu. Jestli nějaká v Zagoře existuje tak díky ní právě čtete tyto řádky :)